Začínající průvodčí

„Do Hlubočep nepojedu.”
„Proč, ty vole?”
„Bojím se hloubek.”

Přijde snob do restaurace a říká vrchnímu: „Vtipnou kaši.”

Přel se obecní úřad s jedním sedlákem o kvalitě vody v jeho studni.
„Nevím, co pořád máte?” zlobí se sedlák. „Voda je čirá jako v horské studánce a voní jako jarní luční kvítí.”
Nakonec odebrali vzorek vody a zaslali na rozbor do hygienické stanice. Výsledek zněl jasně: „Vaše kráva má cukrovku.”

Dilema skina: „Bít, či... bít!”

Vytahuje se obyvatel Hradčan: „Jsem David Copperfield! Dokážu jedním pohybem ruky nechat zmizet celý Pražský hrad i se zlatou uličkou!”
„A jak?”
„Zatáhnu rolety.”

„Představ si, že Jenda Vokurka, ten známej drogovej dealer, teď roznáší poštu.”
„Fakticky?”
„No jasňačka... Proč by se mě jinak ptal, jestli nechci psaníčko?”

„Dobré den, stréco, copak děláte?”
„Ále, zrovna sledojo holobe.”
„A co dělajó te vaše holobe?”
„No, zrovna majó ten vorkšop.”
„A co dělajó na tem vorkšope?”
„No sedijó na šope a vorkajó.”

Přijde starý horal k doktorovi a říká: „Slyšel jsem, že dokážete lidem pomoct při problémech s větry.”
„Samozřejmě,” potvrzuje lékař.
„Výborně,” mne si ruce horal, „včera mi totiž zbořily stodolu.”

Třináctiletá dívka poprvé dojí krávu. Tatínek se jí ptá: „Tak co, jaké jsou tvoje první dojmy?”

Odjíždí farmář na trh a nakazuje nejmladšímu synovi: „Pamatuj si, když sem přijdou s jalovicí za bejkem, tak to stojí 10 dolarů a když budou chtít připustit klisnu k hřebci, tak to je za patnáct. A opakuj si to, ať to nezapomeneš.”
Odjede a kluk si sedne na ohradu a mumlá si: „Bejk za deset, hřebec za patnáct, bejk za deset, hřebec...”
Přiběhne tam rozzuřenej soused: „Hele, tvůj starší brácha mi zbouchnul dceru, tak ať se to dá urychleně do pořádku!”
„Bejk za deset, hřebec za patnáct, ale kolik je za našeho Billa, to se budete muset zeptat táty, až se vrátí z trhu.”